Loučení
Jako na smilování
čekala jsem
na Tvé milování...
Plakala jsem
a Tys mě neslyšel.
Nechtěl, či neviděl
mé slzy..
Víš, ještě je brzy,
a přesto vím,
že nezapomenu..
Šli jsme a sešli jsme se,
byli jsme dva a dvě srdce.
Byli jsme dva, dva na lásku,
on však nechtěl šlo o sázku.
Sázka o srdce moje,
že zamiluje se a shoří v touze.
V touze po něm a jeho lásce,
nebylo to jak v pohádce..
Usnout a nevzbudit se,
nemuset žít a dýchat,
slzy své pohřbít někam,
hlas tvůj nemuset slýchat..
Brána se zavírá
mé srdce zapírá..
Zbloudilé vzpomínky
jsou ted jen záminky..
Srdce se mi ztratilo
láska to chtěla..
Už se nevrátilo
já zapoměla..
Chce se mi brečet, chce se mi řvát
nemohu nic, jen se kvůli druhým smát.
Nezbývá mi už vůbec nic,
než jen to sbohem říct...
Zapomenout na tebe musím,
i když mi to vůbec nejde,
samou láskou k tobě už se dusím,
co sejde z očí.. z mysli sejde.
Moje láska je tu pro tebe zbytečná,
prostě už to tak cítím,,
pro mě je tohle stanice konečná
a ke hvězdám pryč letím.
S jako sobec, co z někoho se stane
B jako bolest, co srdce láskou uhrane..
O jako opakovat se - to můj život už nemůže
H jako hrozba, co mé srdce přemůže..
E jako evakuace, co čeká na mě.. marně, mé srdce nepůjde
M jako milovat - tak to mé srdce už nikdy nebude..
Už nikdy se mě nedotkneš, nepohladíš moji tvář,
už spolu neuvidíme tolik vysněnou polární zář.
Tímhle se loučím já s tebou
a naposled posílám polibek...
S láskou ....a něhou..
Už jsem to pochopila,
své srdce oprostila.
Už vím,že ty nejsi ten pravý,
svůj rozum mám už zdravý.
Už můžu bez tebe žít
a svou cestou šťastně jít.
Bez tebe je mi mnohem líp,
už nebudu o tobě snít...
Zničil jsi všechno, co se dalo,
lituju všeho, co se stalo!
Nech mě být!
Bez tebe chci žít..
Špatně sis hrál,
když si jí líbal..
Utekla jsem od tebe
hledám cestu do nebe..
Měli jsme se rádi
a ted máme být kamarádi?
Ne, to nemyslíš vážně, to je šílenství,
pět měsíců lásky ...a ted přátelství?
Mám 100 důvodů utíkat
mám 100 důvodů plakat..
Těžce žiju tady ...když nechci tu žít
těžce se mi dýchá ...já už tady nechci být.
Nechci ti to říkat.. ale máš volnost, tak si běž,
sice máš dobrý srdce.. který nezná lež.
Tím víc je teď smutnější.. co říct ti mám,
všechno je lásko jinak..já NEJSEM sám..
Přišla jsem k rozumu, stojí to za to
dolejzat nebudu... sbohem zlato!!!
Chtělo se brečet,
chtělo se smát,
do ticha nocí
slyšel jsem řvát:
Miláčku, já mám Tě ...!
Nikdo ho neslyší,
ona je pryč,
on ztratil od citu klíč...
Říkals miluji a já se chvěla,
říkals chci a já oněmněla,
žes myslel jinou,
pozdě jsem se dozvěděla...
Chybí mi tu všude,
ty dotyky tvé.
Co mě hřály,
a byly tak něžné a dlouhé.
Všude tě vidím,
a v srdci tě mám.
Říkal si že se ti líbím
a co teď zbylo nám?
Zbyly jen vzpomínky
a v srdci žal.
Jak mám žít bez lásky,
kterou si mi vzal?
Ve snech tě vídám
už nemohu dál.
Proč ve snu mě líbáš
a říkáš mám tě rád?
Pravda to není
a on to ví.
"Protože srdce Tvý,
je už dávno jinou naplněný."
Sbohem a nezapomeň, co jsi mi dal, snad pochopíš to, co jsi nikdy nechápal,že ten kdo nejvíce má rád nedokáže odejít jen tak!
:-)
(žužlinka, 22. 2. 2008 17:50)