Vyznání
Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal, jak u srdce v tu chvíli hřálo, a každý z nás věděl, že není sám, štěstí nám přálo. Vzpomínáš... jak nás strašně bavil svět, tys byl mým sluncem...
Jsi paprsek sluníčka, co po těle mě hladí, pohádkový čarodej, co v noci mě svádí, nejtajnejší hvězdička, co na neby mi záři, půlka mého srdíčka, co tolik mi schází.
Proč bez Tebe nechci a nemůžu spát? Proč není mi souzeno být tou, kterou budeš mít rád. Kterou budeš milovat a vedle které budeš se štěstím v srdci usínat? Chci být tou, která nenechá Tě chladným, když vedle Tebe bude stát! Chci být tou, která Tě bude v noci líbat a Ty jí budeš šeptat jak jí máš rád! Chci být tou, vedle které se budeš ráno rád probouzet, ta s kterou se budeš i za bouře smát a svojí láskou jí hřát. Tak už otevři oči a nenech mě tu s bolestí a zklamáním stát! Já totiž chci jen tebe do konce života milovat!!
Jsi moje bolest, má láska,
srdce z tebe mi praská,
jsi můj život, má zhouba
polštář můj jak nasáklá houba
ze slz, kterými denně ho zalévám,
když v noci na tebe myslívám,
jsi tak blizoučko a přitom tak vzdálená
kéž bys byla mnou taky tak zmámená.
Láskou jsem zrazená
bez kluka opuštěná..
Chci zas jinýho mít
a s ním v noci krásně snít..
Snad chápeš, co tím chci říct
miluju tě... nenechej mé slzy dále týct.
Já vím, že tě nesmím vídat
já vím, že tě nesmím líbat..
Já vím, že mě nemáš rád
přesto tě dál budu milovat..
Až se tě někdo zeptá, kdo má tě rád,
řekneš, že já ...a budeš LHÁT!
Až ti jednou ráno přijdu říct měj se fajn a víc už nic,
až ti jednou slzy v očích budou stát,
pak teprv pochopíš, co je to milovat..
S Tebou chtěl bych se milovat,
s Tebou chtěl bych se radovat,
s Tebou chtěl bych se smát,
vždyť život tak krásný je,
spolu pojďme ho prožívat!